Celkem 162 kilometrů čtverečních zaujímají v Česku Novohradské hory rozprostírající se kolem Nových Hradů, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici s Rakouskem, kde se táhnou téměř k údolí Dunaje.
Z celkem zhruba osmnácti novohradskohorských vrcholů přesahujících tisíc metrů se na našem území nachází tři. Největším z nich je Kamenec (1.072 m), následuje Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m).
Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.
Objevte kus jejich kouzla, rozmanitost a ryzost přírody i poutavost historie. Téměř na každém kroku narazíte na nějakou zajímavost. Není samozřejmě možné popsat všechny přírodní divy ani historické památky zaváté časem, dokonce ani významné osobnosti, které zde žily. Přinášíme vám jen zlomek toho nejpodstatnějšího. Vydejte se tedy do Novohradských hor a objevujte sami.
Přírodní park Novohradské hory je rozsáhlá oblast s významnou přírodní a estetickou hodnotou, s harmonicky utvářenou horskou a podhorskou krajinou. Oblast, která je významná vysokým stupněm zachovalosti přírodního prostředí, na jehož formování se podílí přírodě blízké lesní a luční ekosystémy, rašelinište, rybníky a pramenište, a dále dochované historické hodnoty území. To co je na Novohradských horách mimořádné, je především vzácně zachovalá příroda ušetřená zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu.
V Novohradských horách nalezneme mnohá rašeliniště vrchovištní a přechodného typu, o průměrné mocnosti 0,5 - 2,5 m, většinou na malých plochách a ve výškách 600 - 1.100 m n.m. Převládají drobná rašeliniště v údolích horních toků řek. Největší je Stodůlecké, jehož rozloha je 30 ha (přírodní památka, původní porosty kleče a rašelinný bor). U Černého Údolí bylo rašeliniště o ploše 20 ha odvodněno a zalesněno. Ostatní jsou již podstatně menší a jejich celková plocha je přibližně 170 ha.
Terčino údolí - romantický krajinný park a národní přírodní památka o rozloze 138 ha v údolí říčky Stropnice, nalézající se cca 1 km od Nových Hradů. Prochází jím naučná stezka Terčino údolí a Lesnická naučná stezka. Můžete zde obdivovat krásnou přírodu, cizokrajné dřeviny a umělý vodopád.
Naučná stezka Buquoyská krajina - stezka mapuje historii a architektonické a krajinné památky
Naučná stezka Novohradské příhraniční rybníky - nová stezka, která které můžete navštívit "ukryté rybníky"
Naučná stezka Sokolí hnízdo - stezka seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi nejbližšího okolí Nových Hradů
Příběhy Novohradských domů - průvodcem je stejnojmenná kniha, která přináší příběhy jednotlivých domů a ulic.
Pamětí Novohradska - historicko-naučná stezka, fyzicky víc náročná, ale objevíte překrásná zákoutí Novohradských hor
Pamětí Vitorazska - Novohradsko, Třeboňsko, Waldviertel - historicko-naučná stezka obsahuje českou a rakouskou variantu, můžete z ní několikrát odbočit a vrátit se na Nové Hrady, je vhodná pro rodiny s dětmi
Pamětí Slepičích hor - Novohradsko, Doudlebsko, Trhosvinensko - stezka začíná a končí v Benešově nad Černou
Via Verde - region kolem obcí Horní Stropnice a Harbach - stezka zážitků, která zve lidi ke sportovní aktivitě a zamyšlení
Národní přírodní památku Terčino nebo také Tereziino údolí najdeme jihozápadně od města Nové Hrady, v údolí říčky Stropnice. Toto území bylo vyhlášeno jako chráněné již v roce 1949, zaujímá rozlohu 138,29 ha a je v nadmořské výšce 500 - 540 m.
Terčino údolí tvoří převážně krajinářský park. Tento park nechal založit ve 2. polovině 18. století hrabě Jan Buquoyo na základě přání hraběnky Terezie Buquoyové, jejíž jméno park nese. Na přelomu 18. a 19. století byl park upraven, kromě tuzemských zde byly vysázeny i exotické dřeviny a vznikla tehdy řada romantizujících staveb sloužících lázeňským účelům (Hamr, Lázničky, Modrý dům, Švýcarský dům). Malebnou scenérii údolí dotváří v západní části parku uměle vytvořený vodopád na náhonu vedeném z řeky Stropnice. Na východním okraji parku stojí na vyvýšeném místě v téměř původní podobě zřícenina gotické tvrze Cuknštejna. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií parku i se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují.
První zmínky o Novohradském hradu se objevila již v roce 1279. Založeli jej Vítkovci na ochranu Vitorazské stezky. Byl mnohokrát dobýván, vypálen a postihlo jej i zemětřesení. Po všech těchto událostech byl však hrad na počátku 17. století znovu obnoven a sloužil jako vojenská pevnost. O tom, že se jednalo o velmi dobrou pevnost, svědčí do dnes zachovaný hluboký vyzděný příkop, který nemá co do mohutnosti mezi českými hrady obdoby. I přesto však hrad byl znovu dobyt a až do roku 1945 se stal vlastnictvím rudu Buquoyů. Nyní je veřejnosti přístupná rozsáhlá expozice. V interiérech hradu jsou vystaveny rodové portréty, zbraně a zbroj a mnoho dalšího.
Letovisko a poutní místo Dobrá Voda leží na severním úbočí Novohradských hor v nadmořské výšce 695 m. Ves vzdálená 7 km jihozápadně od Nových Hradů spadá do okresu České Budějovice. Dominantou vsi je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, hodnotná vrcholně barokní stavba vystavěná na terásce nad mírně radioaktivním pramenem. Kostel, harmonicky začleněný do okolní krajiny, byl postaven v letech 1708 - 1715. V kostele jsou vzácné nástropní malby pocházející z roku 1729, částečně přemalované při opravě v roce 1888. Vybavení je původní z 18. století. Léčivé účinky vody z radioaktivního pramene byly objeveny již v 16. století a ves byla vyhledávána jako lázeňské místo.
Z terasy kostela je dobrý výhled na Novohradsko a na část Třeboňské pánve.
U kostela je také jedno ze zastavení naučné stezky Paměti Novohradska.
Vrch (953 m) v Novohradských horách asi 1 km západně od Hojné Vody a 10 km jihozápadně od Nových Hradů. Na vrcholku je výhledové místo, z něhož je dobře vidět celé Novohradsko. Na úbočí se rozkládá rozsáhlé žulové suťové pole, zčásti zarostlé náletovými dřevinami. V lesních partiích se vyskytují bizarní skalní útvary, mezi nimiž je nejznámější kámen zvaný Napoleon. Kraví hora je přístupná po červené značce z Hojné Vody (asi 1,5 km) nebo po zelené od Dobré Vody. Přístup je možný i po modré značce od Trhových Svinů (asi 20 km).
Roku 1698 pohasíná sláva Hojné Vody, o něco níže, pod Kraví horou, byl totiž objeven nový pramen. Místo a osada kolem něj vzniklá bylo pojmenováno Dobrá Voda (něm. Brünnl). Kaplička nad zázračným pramenem záhy přestávala stačit davům poutníků a tak hrabě Albert Karel Buquoy začal r. 1706 se stavbou poutního a farního kostela P. Marie Nanebevzaté. Stavitel není známý. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo roku 1715. Kněží zde působící vybíral hrabě z vyšebrodského kláštera. Rozrůstající se obci byla udělena svoboda trhu a znak - na modrém štítu porostlý vrch, z něhož prýští pramen. Při požáru v roce 1949 kostel sice utrpěl, ale na rozdíl od okolních domů zůstal jako zázrakem zachován. Barokní chrám má eliptický půdorys uprostřed prostoupený krátkým transeptem, k němu jsou přistaveny dvě věže, k východní přiléhá sakristie. Kostel obklopuje ambit se dvěma kaplemi. K průčelí přiléhá dvojramenné schodiště, pod ním se nalézá trojdílná otevřená kaple, v jejím středu nádrž s léčivým pramenem. Na hlavním zlaceném oltáři v interiéru kostela (dokončen 1718) zasazen obraz P. Marie Těšitelky (kopie obrazu ze Štýrského Hradce).
Vyhlídka Mandelstein (Rakousko) – vyhlídka, kterou stojí za to navštívit, najdete ji jen kousek za hranicemi, vybírat můžete 2 trasy, z nichž tu kratší zvládnou i malí výletníci.
Nenáročný výšlap z parkoviště pod Mandelsteinem (parkoviště najdete mezi Haarbachem a Heinrichsem) – zvládnou i malé děti, cestou je i zvonkobudka, která děti zaujme. Trasa z parkoviště trvá s dětmi cca 20 minut. Kočárkem nesjízdné. Parkoviště zdarma.
Ves, patří k nejstarším v oblasti novohradska, zmiňovaná již ve 13. století. Jedna ze tří dochovalých opevněných vesnic v Evropě. Opevnění, pravděpodobně z let 1612 - 18, se šesti válcovými baštami chránilo celou ves a poplužní dvůr. Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele uváděn již v roce 1332. Postaven na návsi a již svým exteriérem je velmi zajímavý, je totiž navržen podle vzoru pražské Betlémské kaple. V letech 1370 - 1412 zaklenut presbytář, který však byl, jako celý kostel, v roce 1423 zničen husity. Znovu obnoven v roce 1455 jako síňové čtyř lodí na čtvercovém půdorysu. Gotická tvrz z 15. století, v 17. století přestavěna způsobem blízkým italské venkovské hradní architektuře. Byla postupně v rukou různých majitelů, od roku 1618 se stala majetkem novohradského panství. Dále upravována v 19. stol. a 70. letech 20. století. Znovuobnovení a napuštěn byl i rybník pod ní. Dnes je tvrz ve velmi dobrém stavu a nabízí muzejní expozici lidového malovaného nábytku.
V létě se pak návštěvníci mohou zchladit ve vodách novohradských rybníků, nádrží a koupališť. Každý ocení pár tipů na koupání při vašich výletech v Novohradských horách.
Jedna z vodních nádrží, takzvaných klauz, budovaných pro usnadnění plavby dřeva po řekách Černé a Malši a Pohořském potoku. To byly údajně jedny z nejmenších toků v Evropě upravených a využívaných k plavbě dřeva. Pohořský rybník (též nádrž Jiřice) byl vybudován v polovině 18. století na stejnojmenném potoce. První dochovalý zápis o voroplavbě z oblasti novohradských lesů pochází však až z roku 1783. Vlastní obec Pohoří vznikala okolo silnice do rakouského Freistadtu od roku 1758 a rychle se rozrůstala. Roku 1890 mělo celkem 186 domů. Rok 1946 však pro něj znamenal odsun německy mluvících obyvatel a bourání domů. Po roce 1955 vylidňování pokračovalo až k úplnému zániku. Dnes dochází k jeho znovuoživení, především pro rekreační účely. Rybník s oblibou využívají kolemjedoucí cyklisté a kolemjdoucí turisté k osvěžujícímu koupání v rašelinou zbarvené vodě.
Na kraji obce, na říčce Stropnici, směrem na Dlouhou Stropnici. Občerstvení, autokemp. V roce 2006 prošlo celkovou rekonstrukcí.
Nachází se mezi obcí Horní Stropnice a Terčiným údolím.
Nachází se u obce Veveří jižně od Nových Hradů.
Největší z osmi plavebních klauz v oblasti Novohradských hor. Založena byla rodem Buquoyů na konci 18. století na říčce Švarcavě (dnes Černá) v nadmořské výšce 766 metrů. Pro plavbu dřeva dokázala zadržet až 100.000 metrů krychlových vody na ploše 5,24 ha. Stavba nádrže probíhala v letech v letech 1789 - 1796. Přibližně ve stejné době, v roce 1791 na tomto místě vznikla osada zvaná Goldentisch. Měla 11 domů ve kterých žilo až 130 dřevorubců a vorařů převážně německé národnosti. Při povodni v roce 1794 se hráz klauzy protrhla a hned o rok později byla nahrazena novou, ještě mohutnější. Ta vydržela až do tisícileté vody v srpnu 2002, kdy se protrhla podruhé. Naštěstí byla i tentokrát, v roce 2005 obnovena a zdokonalena novým, bezpečnějším přepadem. Osada však nebyla po odsunu německých obyvatel po roce 1945 dosídlena a zanikla. Do dnešních dob se z ní zachoval pouze litěný kríž umístěný mezi dvěma kaštany na hrázi, pár ovocných stromů a trsy zlatožlutých narcisů, které každé jaro vykvétají na stejných místech jako kdysi.
Vykopat si vlastní Vltavín ze skutečné originální vrstvy, kam byl geologickými pochody uložen před 15 miliony let si můžete na zážitkové těžbě v Besednicích https://www.vltaviny.cz/muzeum/zazitkova-tezba/
Nová Farmářská prodejna s BIO masem v Besednici. Každou středu až pátek od 14:00 do 17:00 hod. se těší na milovníky kvalitního masa. Vyzrálé BIO hovězí maso a kvalitní farmářské vepřové maso, uzeniny, maso na grill aj. je tady pro Vás.Adresa: Besednice, Družstevní 336.