Travel Tips

Kamenná

Obec Kamenná (něm. Sacherles) se nachází 7 km jihovýchodně od města Trhové Sviny v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský. Žije zde 291 obyvatel.

Nad Kamennou se tyčí Kamenská hora, na níž je studánka Zaječí pramen s kapličkou.

Obec s necelými třemi stovkami obyvatel leží na břehu Svinenského potoka deset kilometrů jihovýchodně od Trhových Svinů. První zmínka a zároveň i název Sacherles se nachází v dokumentu kláštera Hohenfurth a je z roku 1349.Alternativní název Kamení nebo Kamenná je doložen od poloviny 15.století. Osada bývala typickou starou německou vesnicí se dvěma řadami usedlostí lemujícími cestu v délce přibližně šesti set metrů. V roce 1840 zde žilo 270 lidí v 38 domech. Nacházel se zde hostinec a dva mlýny. Žádné zaznamenáníhodné události se v obci během staletí nepřihodily, takže pravděpodobně největší změnu prožila vesnice po skončení druhé světové války, kdy ji musely opustit německé rodiny. Jejich domy a statky poté dosídlili obyvatelé okolních i vzdálenějších vesnic a městeček (Trhové Sviny – Svatá Trojice, Týn nad Vltavou Koloděje, Hosty).

Za pozornost stojí barokní kaplička v horní části návsi a boží muka při cestě na okraji vesnice.Z významných rodáků bývá zmiňován teolog a církevní historik, odborník na Starý zákon Dominik Kaindl (1891 – 1973, od r. 1946 žil v Rakousku) a Matthaus Quatember (1894 – 1953 v Římě, pochován v opatství Poblet nedaleko Barcelony), doktor kanonického práva, generální opat cisterciáckého řádu. Pod OÚ v Kamenné spadá kromě obce Klažary také Kondrač. Původní název vesnice zněl Neudorf a první zmínky o usedlostech pocházejí z roku 1367. Podobných osad jako je tato nenajdete v jižních Čechách mnoho – bohaté statky byly rozmístěny kolem hlavní cesty (tzv. údolní lánová ves), takže netvoří náves.

Po 2. světové válce byla většina německých obyvatel vysídlena a statky byly částečně nebo jenom přechodně znovu osídleny. V obci se nachází významná kulturní památka, kostel Nejsvětější Trojice. Někdy je též nazýván kostelem „německým“ a jeho zařízení je z větší části pseudogotické z let 1866-1868. V roce 1998 proběhla kompletní rekonstrukce této církevní stavby. Tolik štěstí neměla obecná škola, která sloužila místním obyvatelům již před druhou světovou válkou. Poslední žáci ji opustili v roce 1978. Z vyhlídky na Kondračské hoře lze za příznivých povětrnostních podmínek shlédnout Českobudějovickou kotlinu, Třeboňskou pánev i Novohradské hory. Klažary, kde se na počátku 15. století nacházela tvrz Oldřicha a Jana z Klažar, nesou název podle počeštělého německého Glasern. Jestli se ale v osadě někdy skutečně vyrábělo sklo, o tom neexistují žádné důkazy.

 

Svinenský potok

Svinenský potok je krásný vodní tok Novohradských hor a Novohradského podhůří, ve kterém se vyskytují vzácné úkazy vodní fauny – jako mihule potoční, rak kamenáč či perlorodka říční. Potok protéká obcemi Trhové Sviny a Žumberk. Svinenský nebo také Trhosvinenský potok se řadí k největším přítokům řeky Stropnice. Pramení zhruba kilometr od Kuní hory v Novohradských horách nedaleko Velkého Jindřichova (okres Český Krumlov).

Klažary

Klažary, dříve Glasern, byla prý nejvýstavnější ves v okolí. Už podle názvu je vidět, že byla převážně německá. Název vesnice je odvozen z německého slova Glaser (sklář).Po vystěhování po válce byla vesnice dosídlena, ale počet obyvatel neustále klesal, dnes je téměř na nule. Vesnice zpustla natolik, že dnes už její dřívější výstavnost nemůžeme ani tušit. Na vesnici je dnes nejzajímavější její tvar. Jde o údolní lánovou ves, jednotlivé usedlosti stojí na svazích nad malým potokem, dlouhé pásy pozemků se táhly od jednotlivých statků dozadu. Usedlosti stály osamoceně, většinou byly uzavřené čtyřstranné. Údolní lánové vsi se v jižních Čechách vyskytují málo, ale v této oblasti jich je hned několik blízko sebe - ještě Kondrač, Mezilesí, Dluhoště,... Cesta dnes vesnici míjí. Ovšem vede zde kolem velice frekventovaná cyklotrasa. Jako orientační bod může sloužit velice známá kaplička, stojící v poli. Je na několika cykloprůvodcích. Podstatně vzácnější jsou ale sloupková kamenná Boží muka s velkou hlavicí, stojící u prvního domu, ale trochu stranou, nejsou hned viditelná (jejich umístění není původní).

Klažarská vyhlídka

Před vaším odjezdem určitě nezapomeňte navštívit krásnou podívanou jen pár kroků od vašeho ubytování. Vede k ní příjemná procházka plná kouzelných přírodních scenérií. Pokud se řadíte k dobrodružnějším povahám, zkuste najít jednu z kešek, která se v této oblasti nachází. Za zmínku stojí i Boží muka. Datují se k počátku 18. století. 
Procházku si můžete prodloužit stezkou po modré značce, povede vás malebnou obcí Mezilesí a dál okolo Hlívkovo a Dezingrovo mlýnu.

Klažarský šikmý dub

Na okraji lesa vpravo od cesty mezi poli z Klažar do obce Pěčín, přibližně 500 m za osadou Klažary, se tyčí na rozlehlém úpatí lesa majestátní vzrostlý dub, charakteristický svým vyoseným vzrůstem.
Svými korunami sahá do výšky 22 m a k obejmutí jeho kmenu byste využili dva dospělé muže. Obvod kmenu při posledním měření byl impozantních 353 cm.
Jedná se o tzv. dub letní, vyskytuje se zejména v lužních lesích, v Polabí a také v jihočeských pánvích. Dub letní je teplomilná a světlomilná dřevina, nevyhovují mu pozdní mrazy a trvale snížená podzemní voda. Roste většinou na minerálně bohatých jílovitých půdách.

Žumberk

Žumberk se uvádí jako příklad opevněné vesnice. Ve skutečnosti byl součástí vsi velký opevněný panský dvůr s tvrzí, tento areál byl pozdějí zastavěn. Tvrz byla v 70. letech opravena a dnes je v ní pobočka Jihočeského muzea. Pod tvrzí byl v nedávné době obnoven velký rybník.
Památek lidové architektury zde mnoho není. Při vstupu do vsi od Žáru je velký objekt bývalé fary.  Farnost v Žumberku je doložena již v roce 1384. Vesnice již tehdy byla opevněna spolu s místní tvrzí. Do roku 1949 byla součástí farnosti též obec Slavče s filiálním kostelem sv. Filipa a Jakuba. Ta byla v uvedeném roce převedena do trhovosvinské farnosti. Od 50. let 20. století přestala být farnost obsazována sídelním duchovním správcem a byla přičleněna ex currendo k Trhovým Svinům. Uprostřed návsi stojí kamenná Boží muka pod velkým stromem. Poblíž vsi se nachází malá osada Chudějov.

Žumberk je svou polohou ideální k výletům za poznáním jak na kole, tak autem pro množství hradů a zámků. Přímo v obci se nachází renesanční tvrz s expozicí lidového malovaného nábytku. V nejbližším okolí tvrz Cuknštejn, která je součástí parku Terezino údolí, hrad a zámek v Nových Hradech, menší oblastní muzea, park exotických zvířat.... Doporučuji navštívit nedaleké zámky v Hluboké nad Vltavou, Třeboni a Českém Krumlově.

Mezi přírodní zvláštnosti uvádím např. Červené blato a Novohradské hory se svou rozhlednou.

Tvrz Žumberk u Nových Hradů

Tvrz Žumberk nabízí svým návštěvníků stálou expozici lidového malovaného nábytku z jižních Čech a výstavu Ryby a lidé, Rožmberkové a rybníkáři v jižních Čechách a ve Waldviertlu.

Žumberk u Nových Hradů leží třicet kilometrů od Českých Budějovic ve směru jihovýchodním. Ves Žumberk (Sonnberg) byla založena v polovině 13. století. V jejím držení se střídali opaté rožmberského kláštera ve Vyšším Brodě, sami Rožmberkové, a zejména několik rodů nižší české šlechty. Koncem 15. století byla v Žumberku vystavěna rozložitá, kamenná, pozdně gotická tvrz, jež dalšími stavebními úpravami koncem 16. a počátkem 17. století získala vzhled renesančního zámečku. Jindřich Pouzar z Michnic (příslušník jednoho z rodů české nižší šlechty) zde pobýval v letech 1549 – 1600 a zdejší tvrz pro něj byla hlavním a tudíž i reprezentativním sídlem. Pravděpodobně v letech 1612 - 1615 nechal nový majitel žumberského panství Theobald Höck (roku 1605 povýšený na rytíře ze Zweibrückenu) tvrz s historickým jádrem vesnice obehnat hradební zdí se šesti baštami. Od roku 1618 však na Žumberku již šlechta nesídlila, tvrz, bašty i celý areál začaly být využívány k jiným účelům a postupně se dostaly do téměř dezolátního stavu. Rozsáhlá památková rekonstrukce tvrze začala v roce 1969 a byla ukončena (spolu s obnovou jižního úseku hradebních zdí) roku 1974, kdy byla také zpřístupněna veřejnosti. V 90. letech 20. století postupně došlo k rekonstrukci všech pěti dochovaných původních bašt i k znovuobnovení vodní nádrže v údolí pod tvrzí. Na tyto práce poté navázala kompletní oprava jihozápadního úseku hradební zdi. 

Žár

Žár je menší vesnice u Nových Hradů. Vesnice je téměř celá přestavěna ve 20. století a i starší domy zde připomínají spíše městskou zástavbu. Zajímavý je dům se zvoničkou na střeše a jeden s fasádou zdobenou pilastry a se zajímavými vraty. Vsí probíhá silnice z Trhových Svinů na Nové Hrady. Blízký Žárský rybník byl dříve součástí komponované krajiny v okolí Buquoyského zámku v Nových Hradech, parkově byl upraven ostrov na rybníku.